logo czlazne.cz

Lázeňství v Bechyni má dlouhou tradici, která zde trvá již přes 300 let. Komplex lázní je umístěn na klidném okraji města. V areálu lázní se nachází několik budov, ve kterých je hostům poskytováno ubytování v několika různých kategoriích, kde si dokáží vybrat i ti nejnáročnější klienti. V lázních v Bechyni se především léčí revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní artrózy, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a další. 

Kromě komplexní a příspěvkové léčby jsou klientům nabízeny různě dlouhé relaxační pobyty, dále pobyty zaměřené na redukci váhy, úlevu od bolesti zad, beauty pobyty, pobyty pro dva, pobyty spojené se svátky jako Vánoce, Velikonoce, Silvestr nebo Valentýn.

LÁZEŇSTVÍ V BECHYNI
Lázeňství v Bechyni
Novým centrem lázní je nový hotel Olga, kde se nachází přijímací kancelář, recepce, denní bar, ordinace, bazén s vířivkou, sauny a prostory pro poskytování léčebných procedur.

K léčbě se využívá nejmodernějších léčebných metod – vodoléčba, elektroléčba, magnetoterapie, masáže klasické, aromaterapeutické, podvodní, tělocvik individuální, skupinový i v bazénu, techniky reflexní terapie, lymfodrenáž, plavání, vířivé koupele, a zejména slatinné zábaly a koupele. Hlavním přírodním léčivým zdrojem zdejších lázní je slatina, dovážená z nedalekých Komárovských blat.

HISTORIE BECHYNĚ
Z historie města Bechyně
Pověst o založení Bechyně říká, že město založila kněžna Libuše, která tamní oblast věnovala kněžce ze své družiny Bohyni. Je zde patrná podobnost mezi jmény Bohyně a Bechyně. V minulosti se lidé dokonce domnívali, že se na Bechyňsku nachází hrob kněžny Libuše.

Ať byla Bechyně založena kýmkoli, tak je jisté, že se velmi rychle stala významným centrem a také jím zůstala od raného středověku až do poloviny 18. století. Jejími prvními vlastníky byli pražští biskupové. V Bechyni sídlilo arcijáhenství a na hradišti vznikl první kostel zasvěcený sv. Jiří.

To se změnilo ve druhé polovině 13. století, kdy biskup Jan III. z Dražic prodal Bechyni Přemyslu Otakaru II. Ten zde nechal vybudovat královský hrad a roku 1281 zde byl založen minoritský klášter.

V průběhu dějin měnila Bechyně často majitele. Jejími vlastníky byli například Šternberkové, Bechyňové z Lažan. Těžké období zažila Bechyně v období husitských válek, kdy byla několikrát vypálena a obsazena Tábority. Teprve po skončení husitské doby byla Bechyně navrácena Bechyňům, kteří ji posléze prodali zpět Šternberkům.

Ti zastávali významné funkce u královského dvora, což jim zajišťovalo hmotné zdroje, ze kterých poničenou Bechyni znovu postavili na nohy. Roku 1530 získali město paní ze Švamberka, za jejichž vlády dosáhlo panství svého největšího rozsahu.

Po pánech ze Švamberka se stal pánem Bechyně Petr Vok z Rožmberka, který do Bechyně přenesl celý svůj dvůr a učinil z ní své hlavní sídlo. Za Vokova panování žila Bechyně čilým společenským ruchem. Jedním z významných činů, které Petr Vok vykonal v Bechyni byla přestavba zdejšího hradu na velkolepý zámek.

Po smrti svého bratra Viléma se Petr Vok přestěhoval do Krumlova a Bechyni opět získali Šternberkové. Ti zde zůstali až do počátku 18. století, kdy vymřeli po meči. Po nich se vlády ujali Paarové, kteří Bechyni drželi přes 200 let. Paarové mimo jiné založili tradici bechyňské keramiky.

PAMÁTKY
Bechyňské památky
Díky své dlouhé a bohaté historii má Bechyně mnoho památek, které lákají k navštívení.

Zámek
Rozlehlý zámecký komplex, vztyčený na skále nad soutokem Lužnice a říčky Smutné, je výraznou dominantou města.

Stojí na místě královského gotického hradu ze 13. století. Na konci 15. a počátku 16. století, kdy byl hrad v majetku Šternberků, došlo k rozsáhlé přestavbě hradu, z níž se do dnešních dnů dochovala především unikátní síň sklenutá na střední pískovcový sloup v podobě kmene stromu s otesanými větvemi, dílo Wendela Rosskopfa, kameníka pražské hradní huti.

Klášter
Gotická, trojkřídlá budova kláštera, položená vysoko na skále nad údolím Lužnice, pochází z přelomu 15. a 16. století. Byla postavena na místě původní stavby z let 1281-1284, zničené za husitských válek v letech 1426 a 1428. Původně byl klášter minoritský, později františkánský.

Kostel sv. Michala
Původně hřbitovní kostel, zasvěcený sv. Michalu, dal v letech 1667 – 1670 vybudovat Jan Norbert ze Šternberka, jak připomíná rodové znamení – šternberská hvězda, nad vchodem. Architektem byl pravděpodobně Ital, žijící v nedalekém Týně nad Vltavou, Antonio de Alfieri.

Kostel je jednou z nejstarších raně barokních sakrálních staveb v českých zemích. Je jednolodní s dvěma pětibokými prostory západně a východně od presbytáře, na vrcholu stavby je osmihranná lucerna a nad průčelím boční hranolové věže. Přilehlý hřbitov se používal do roku 1966.

Kostel sv. Matěje
Kostel byl původně gotický, z přelomu 13. a 14. století, po četných přestavbách, nejrozsáhlejších v letech 1613 - 1615 a 1740 - 1743, je dnes převážně barokní.

Z počátku 17. století pochází hranolovitá pětipatrová věž, až do 20. století obydlí hlásného. Věž je dnes zpřístupněna veřejnosti, z její balustrády je krásný výhled na město a přilehlé okolí.

Jižně od kostela nalezneme budovu děkanství s pamětní deskou českého kněze Františka J. Slámy Bojenického - rodáka z blízkých Bojenic, bechyňského děkana.

Bechyňská duha
Toto romantické jméno si vysloužil bechyňský most – a zcela právem. Svým devadesátimetrovým rozpětím a výškou třicet osm metrů nad hladinou Lužnice skutečně připomíná oblouk duhy, kterou slunce zapomnělo v lužnickém údolí. Objevil se často také na filmovém plátně, o jeho stavbě byl dokonce natočen dokumentární snímek. Nejkrásnější pohled na „duhu“, rozkročenou nad břehy Lužnice, je ze zámeckého parku nebo klášterní zahrady na okraji strmého skalnatého srázu.

Židovský hřbitov a synagoga
Židovské obyvatelstvo je v Bechyni doloženo od počátku 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v tzv. Židovské ulici (dnes Široká ul.), při městských hradbách, kde byla r. 1872 - 1873 postavena klasicistní židovská modlitebna – synagoga, podle plánů stavitele Karla Hamera, s novorománským průčelím. Synagoga je dnes využita jako Muzeum turistiky, na ženské galerii je expozice židovských obcí v Bechyni a okolí: Týně nad Vltavou, Bernarticích, Zběšičkách, Stádleci, Kolodějích nad Lužnicí, Neznakově a Veselíčku.

Židovský hřbitov leží SZ od náměstí, vně původních městských hradeb, v dnešní Michalské ulici. Byl založen v první polovině 17. století. Dochovaly se zde hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, nejstarší je datován rokem 1687.

VOLNÝ ČAS
Volný čas v Bechyni
Bechyně nabízí svým návštěvníkům mnoho příležitostí k vyžití. Vyberou si příznivci aktivní i pasivní zábavy.

Městské koupaliště
V areálu městského koupaliště je možné využít plavecký bazén s plochou 367 m2 a hloubkou od 0,9 do 1,4 m a dále dětský bazén-brouzdaliště s vodní plochou 98 m2 a hloubkou 0,48 nebo 0,68 m.

Městský stadion
Na městském stadionu je možné využít fotbalové hřiště a tréninkové hřiště, 5 hracích ploch na tenisových kurtech, hřiště na volejbal a hřiště na plážový volejbal. Dále jsou zde hřiště s umělým povrchem pro tenis, basketbal nebo minifotbal.

Černická obora
Necelých 8 km východně od města, za obcí Sudoměřice, se rozkládá rozlehlé chráněné území (smíšené porosty dubu, borovice, jedle, smrku a habru) tzv. Černická obora, nesoucí název dnes již zaniklé obce Černice. Připomínkou původní obce je pozdně barokní lovecký zámeček, z let 1792-1793, dílo knížecího rodu Paarů.

V okolí zámečku je od roku 1996 devítijamkové golfové hřiště s kvalitním zázemím (restaurace, 4 dvoulůžkové pokoje, recepce atd.), k dispozici je driving range, cvičný green, pískový bunker a místo na chipping.

Kino Bechyně
Budovu kina nalezneme na hlavní třídě, tzv. Libušině ulici.

Bowling
V zábavním centru Kameňák v těsné blízkosti města (1 km od Bechyně) je pro sportovní nadšence připravena bowlingová dvojdráha. Na každé dráze může hrát 5 hráčů.

VÝLETY DO OKOLÍ
Výlety do okolí
V okolí Bechyně se nachází mnoho atraktivních cílů, kam se vypravit pěšky, na kole nebo autem. Spokojeni budou příznivci památek, kultury i sportu.

Hrad Dobronice (7 km od Bechyně)
Zřícenina středověkého hradu z počátku 14. století, v polovině 15. století v majetku Rožmberků, na počátku 16. století přestavěn. Od konce 17. století do roku 1727 byl hrad majetkem jezuitského řádu, který jej využíval jako letní rezidenci. Poté byl opuštěn a nevyužíván. Hrad je celoročně volně přístupný, z hradní věže je krásný výhled na řeku Lužnici, tekoucí pod hradem, i do blízkého okolí. V místě je možnost občerstvení i ubytování. Na lužnickém jezu se lze koupat.

Hrad Příběnice (15 km od Bechyně)
Zřícenina gotického hradu, podobně jako předchozí Dobronice opět ležícího nad řekou Lužnicí. Poprvé je hrad připomínán roku 1243, kdy byl založen mocným jihočeským rodem Vítkovců. Na protějším břehu Lužnice se nacházel menší hrádek Příběničky. V dějinách příběnického hradu je nejvýznamnějším obdobím husitské hnutí, kdy zde byli drženi husitští radikální kněží, například Václav Koranda, jak popisuje ve svém románu Proti všem Alois Jirásek. V roce 1437 byly oba hrady i s předhradím cíleně zničeny Oldřichem z Rožmberka. Zřícenina je celoročně volně přístupná.

Týn nad Vltavou (10 km od Bechyně)
Jedno z nejstarších měst v jižních Čechách. Je zde relikt zříceniny středověkého hradu, městské muzeum s expozicemi loutek, voroplavby a vltavínů. Na hřbitově pomník loutkáře areje Kopeckého. Ve městě je dochováno množství historicky cenných budov, například Stará pošta, solnice, kostel sv. Jakuba a další.

Tábor (15 km od Bechyně)
Tábor byl založen Přemyslem Otakarem II. jako královské město kolem roku 1270. Vznikl zde hrad, dnešní Kotnov. V bojích mezi králem a Vítkovci v 70. letech 13. stol. Město zaniklo a bylo znovu obnoveno až husity roku 1420.

K nejzajímavějším městským památkám náleží zmíněný hrad, pozdně gotický kostel Proměnění Páně, novogotická budova radnice, původně gotická s dochovanou síní z počátku 16. století. Téměř kompletně je dochováno původní historické jádro města se zpřístupněným, podzemím. Zajímavé je rovněž Husitské muzeum.

Veselská blata (27 km od Bechyně)
Veselská blata, přesněji Soběslavsko-veselská blata sahají od Třeboně až k Veselí nad Lužnicí a Soběslavi. Jsou bohatým ložiskem rašeliny, která se zde těžila v tzv. borkách (odtud také název vsi Borkovice a části blat, tzv. Borkovických) a používala jako topivo, později k léčebným účelům v lázních bechyně a Třeboň. Poblíž zmíněných Borkovic u Veselí nad Lužnicí začíná naučná stezka Borkovická blata se stezkou dlouhou přes 5 km a 30 zastávkami mapujícími faunu i flóru unikátního rašeliniště.

Poušť (0,5 km od Bechyně)
Místo nese název podle bývalé poustevny, je zde kostelík z druhé poloviny 17. století, sloužící původně jako obydlí poustevníka. Kostel zde nechal vystavět Jan Norbert ze Šternberka, který místo často vyhledával k duchovnímu rozjímání. Poustevníkem byl vždy některý z mnichů bechyňského kláštera, který dostával za svoji službu zvláštní plat. Posledním doloženým poustevníkem byl Olivia (+1794). Dnes je kostel součástí rekreačního a školícího zařízení Evangelické církve metodistické.

Stálec (11 km od Bechyně)
Obec Stádlec leží na břehu řeky Lužnice, k jeho nejzajímavějším památkám náleží řetězový most (cca 2 km od obce) přes Lužnici, jeden z posledních ve střední Evropě. Původně překlenoval Vltavu v Podolsku, v roce 1960 byl rozebrán, jeho jednotlivé díly přesně označeny a znovu sestaveny u Stádlece. Most je vzácnou technickou památkou.

V obci rovněž nalezneme nevelký zámek, který byl v majetku rodu Křižíků – vynálezce František Křižík zde často pobýval. Nad zámeckým vchodem je zavěšen jeho největší vynález – oblouková lampa.

Rozhledna Hýlačka (19 km od Bechyně)
Hýlačka pochází z roku 1920, kdy ji 4 km od Tábora vybudovala místní organizace Klubu českých turistů. Na sepjetí s husitským táborem poukazuje tvar rozhledny – kopie husitské hlásky. Rozhledna je vysoká 18 m, je chráněnou kulturní památkou. Je z ní výhled na Tábor a za dobré viditelnosti na vzdálené Dubské vrchy nebo Čertovu hrbatinu.

Třeboň

Třeboň

Lázeňské město Třeboň se nachází v Jižních Čechách, přibližně na půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, v malebné nížinné oblasti zvané Třeboňská pánev.
Lázně Aurora

Lázně Aurora

Lázeňské pobyty. Objevte blahodárnou sílu třeboňské slatiny v Lázních Aurora. Máme pro Vás širokou nabídku lázeňských pobytů plných kvalitních lázeňských procedur.